LOADING

Type to search

Máchač Running Festival, to je báječný rodinný podnik

Outdoor Reportáže

Máchač Running Festival, to je báječný rodinný podnik

Share

Rodinný podnik úspěšně pokračuje, těší Jana Vencu Franckeho. Jeho Mácháč Running Festival má za sebou osmý ročník a navzdory nevlídnému počasí téměř dvě stovky účastníků.

Oproti loňsku tedy početně malinko slabší, ale zdravé jádro vytrvalo a užilo si nejen běžeckou nirvánu, ale i sobotní večerní párty s funky kapelou SuperHero Killers, podle pamětníků snad nejlepší v historii. Ale i tady může platit známé: Kdo si ji pamatuje, jako by na ní nebyl? Možná i proto, nejen vinou chladu, vyrazilo na nedělní bosoběžeckou sedmičku jen sedm statečných.

A jak se tedy běželo? Nejkratší trať desítku vyhrál Michal Francke, aby zachoval rodinnou značku i ve výsledkové listině. Vzhledem k tomu, že loni běžel pětadvacet (a skončil druhý), čeká ho za rok šedesátka. Chci ho vidět! To naopak maminka, která až do noci před závody pekla koláče do cílového bufetu, prý už propříště dostane volno.

vzhůru na pětadvacet

Pětadvacítku vyhrál konečně Štěpán Holas (1:43). Přestože se na to už párkrát chystal, páteční večerní předehra mu plány vždy zhatila. Teď ne, přijel až v sobotu, rovnou na start. Druhému Lukáši Eliášovi nadělil sedm minut, třetí skončil Vít Zahula, bývalý servisman Lukáše Bauera, za 1:52. Nejlepší dáma Ivana Partíková z Teplic to zvládla za 2:17.

Okruh vedl opět Hradčanskými stěnami s výhledy do bývalých vojenských újezdů Ralska. Borové háje a vlhké ovzduší, občas chvíli kráplo, tu vytvořily ideální běžecké klima. Vskutku nádherná romantická pouť!

A to si šedesátkáři ještě víc chválili nový třetí okruh (první běželi po desítce, druhý po pětadvacítce a jen ten třetí po vlastním), vedoucí je od Máchova jezera směrem na Kokořínsko. Určitě zůstane zachován i do budoucna.

Matěj Jakoubek

Prvenství obhájil lyžař, běžec a nadšenec Matěj Jakoubek, dokonce o tři minuty vylepšil čas až na 5:10. Všechny pak postavil do němého úžasu, 62letý Zdeněk Bufka, který doběhl druhý za 5: 31. „Chtěl jsem držet dvanáct kiláků za hodinu, to jsem trošku přetáhl. Na posledním okruhu už mě v sebězích bolela kolena, radši jsem je chodil,“ omlouval se.

Mezi ženami byla nejlepší plavovlasá diva Jana Kakáčová z Boskovic (6:32), další vzala pro jistotu za doprovod psa. Veterán Miroslav Kucko, pohodový borec, vydržel nejdelší nabídku ve všech ročnících. Teď za 6:58 – a pořád se smál. Na posledního se čekalo s bufetem i sprchami až skoro do tmy, Miroslav Pospíšek nespěchal, ale užíval si víc než deset hodin. Kdo na něj chtěl počkat, stihl i návštěvu muzea Čtyřlístku v Doksech na druhém břehu jezera.

Tak zase za rok. Anebo v létě ve zdejším Aloha baru – až po výběhu, nebo triatlonu.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *