LOADING

Type to search

Chyťte babí léto na rychlé e-bikovačce v Pyhrn-Priel

Bike Reportáže

Chyťte babí léto na rychlé e-bikovačce v Pyhrn-Priel

Share

Astronomické léto sice ještě oficiálně neskončilo, ale chladnější noci a proměnlivé počasí dávají tušit, že podzim klepe na dveře. V italském Livignu napadlo 30 cm sněhu, ve velehorách už je chladno i přes den a mohlo by se zdát, že cyklistům nezbývá nic jiného, než se vydat někam do nížiny na rovinatou pouť po vinných sklípcích. Existují ale i další možnosti, jen nedaleko v rakouském regionu Pyhrn-Priel.

Například necelých 60 km za Linzem narazí cestovatel na vápencové kopce národního parku Kalkalpen. Jsou menší než „pravé“ Alpy třeba v okolí Dachsteinu nebo Grossglockneru, ale pořád vyšší a skalnatější, než cokoliv, co mohou nabídnout naše česká pohoří. V době, kdy jinde sněží a panuje nevlídno, si tady můžeme užívat dozvuků teplého léta a třeba se při tom i vykoupat.

to jsou panoramata…

Za základnu jsme zvolili lyžařské středisko Hinterstoder, v zimě už ho čeští i jiní turisté objevili, na méně náročnou rodinnou lyžovačku sem vyrážejí každoročně ze všech koutů naší vlasti. Ale letní turistika, která tady má značný potenciál, se teprve rozvíjí. Výsledkem je, že v nově vybudovaném hotelu německé sítě Explorer s námi tráví čas jen pár dalších výletníků a celá vesnice působí značně ospale. To, že se sem zatím nehrnou masy turistů, ale vidíme spíše jako pozitivum. Obavy, že bychom se nudili, rozhodně nemáme.

Rybníček Schiederweiher je nejkrásnější místo Rakouska

Ráno nás před hotelem čeká průvodkyně Marie. Trochu se ošíváme, protože nám její elektrokolo nepřipadá dostatečně sportovní, ale na druhou stranu je dost horko, terén v okolí kopcovitý a nevíme, co přesně nás čeká. Nakonec se ta strojová asistence může docela hodit. „Vezmu vás na nejkrásnější místo Rakouska“, zahajuje výpravu slibně Marie. Lépe už výlet asi začít nemůže, nášup toho nejlepšího hned na úvod.

Marie vysvětluje, že ve zdejší státní televizi ORF probíhá každoročně soutěž, do které se jednotlivé spolkové země hlásí se svými kandidáty na nejkrásnější místo Rakouska. V letošním roce bylo za Horní Rakousy nominováno jezírko kousek nad Hinterstoderem a zvítězilo i v konkurenci štýrských nebo tyrolských turistických magnetů. Místní jsou na něj patřičně hrdí a rádi se úspěchem pochlubí.

Šlapeme kolem modrozelené rychle tekoucí říčky Steyr po vápencovém štěrkem vysypaném chodníčku, míjíme dřevěné můstky a velké oblé balvany, když tu na nás za zatáčkou vykoukne náš cíl. Malebný rybníček Schiederweiher s dřevěnou hrází, ve kterém se zrcadlí ostré špice vrcholků Grosser Priel a Spitzmauer. Dřevěné stavidlo se stříškou, propust v hrázi, kterou bublá ta úchvatně namodralá voda a odraz v klidné hladině. V jiné zemi by to byl asi kýč, jenže tohle je Rakousko.

nežije tady někde Rákosníček?

Když se do sytosti vynadíváme, osedláme opět své motorové oře a po cyklotrase Hinterstoder MTB se vydáváme na průzkum okolí. Kopcovité úseky v lese střídají pozvolnější přejezdy luk a pastvin, v každé zatáčce se otevře nový výhled do krajiny, každou chvíli nám dělají společnost jiné skalnaté vrcholky a jiný snad až znepokojivě modrozelený potok nebo říčka.

Míjíme vesnici Vorderstoder a vysoko nad ní po svahu kopce Hutberg zabrousíme do úzkého údolí s dalším kouzelným rybníčkem. Ani zde nesmějí chybět stylové alpské dřevěnice, přičemž okolí jedné z nich je natolik dokonale upravené, že by mohlo být klidně na titulní stránce legendárních zahradnických katalogů Starkl z devadesátých let. Kromě barevné pastvy pro oči je rybník Schafferteich ideální i ke koupání, stačí jen skočit z mola do vody a osvěžit se.

My dnes s osvěžením ještě počkáme, protože další zastávkou je jezero Gleinkersee nad vesnicí Rossleithen. Leží ve výšce 850 m, a vyšlapat k němu na kole už vyžaduje trochu námahy, závěrečné serpentiny dají zabrat. Na konci však čeká zasloužená odměna, na břehu jezera se nachází restaurace s kavárnou a cukrárnou. Zbývá se tedy jen rozhodnout, jestli bude lepší se jít nejprve vykoupat a pak na zákusek, nebo raději naopak.

obrazy z Pyhrn-Priel

Voda v jezírku je příjemně teplá, vstup do vody pozvolný, kulisy alpské a koneckonců zájemci o romantické kempování si tady mohou rovnou u vody postavit stan a zůstat tu třeba několik dní. Kromě koupání a gastronomických orgií najdeme u Gleinkersee i zázemí pro rodiny s dětmi, komu by nestačily skluzavky a prolézačky, vydá se kousek do lesa do lanového centra.

Horolezecké legendy pod Kalkalpen

Šplhání v korunách stromů jsme si pro tentokrát odpustili, protože Marie vyhlašuje odpolední chvilku kultury a poznání. Za tím účelem se spouštíme příjemným sjezdíkem do historického městečka Spittal am Pyhrn. Věž mohutného kostela je vidět už z dálky, v centru vábí turisty několik kaváren a muzeum čajových konviček. Pro ty sportovněji založené můžeme doporučit muzeum Gerlinde Kaltenbrunnerové, první horolezkyně, která zdolala všechny osmitisícovky.

Muzeum se věnuje nejen úspěchům výjimečné rakouské sportovkyně. Například působivá audiovizuální simulace sněhové bouře na pohyblivé plošině a s autentickým ledovým větrem přenese návštěvníka na několik minut do pásma smrti v nejvyšších světových velehorách, o kus dále si může potěžkat batoh, se kterým Kaltenbrunnerová zdolávala nejnáročnější osmitisícovku K2. I tady dole pod vrcholky Kalkalpen a uprostřed babího léta každému dojde, že horolezectví není žádná veselá procházka.

Plni dojmů šlapeme mezi pasoucími se krávami a s nastoupenými kilometry začíná kručet v žaludku. Naštěstí je po ruce statek Singerskogel, místo kde nabízejí především zážitkové bydlení na venkově, ale také občerstvení hladovým kolemjdoucím (a jedoucím). Pšeničné pivo a výběr sýrů či regionálních uzenin dodá síly na další cestu, i když v teplém odpoledni už by člověk klidně poseděl pod slunečníkem s výhledem na údolí a nepouštěl se do žádných větších akcí.

Marie nás však nemilosrdně burcuje k odjezdu. Po pár kilometrech volné jízdy po zelených kopečcích jako ze země Teletubbies si dáváme terénnější sjezd kolem potoka a vodopádu dolů do údolí a rychle se blížíme k srdci celého regionu, městečku Windischgarsten. Kromě infocentra nebo možností nákupu má co nabídnout i sportovněji založeným bikerům.

Jak sjet celý bikepark Wurbauerkogl

Nad městečkem na svazích kopce Wurbauerkogel objevujeme stejnojmenné lyžařské středisko, které se v letní sezóně mění na bikepark s downhillovými tratěmi a těm, kdo si na sjezd netroufnou, nabídne třeba svezení na bobové dráze.

Downhillové tratě na Wurbauerkogelu však nejsou žádná sebevražda, mají různou obtížnost a každý si vybere podle svých schopností. V dolní stanici měníme elektrokola za sjezdové speciály, nasazujeme chrániče a integrálky a vezeme se lanovkou vzhůru. Místní  jednosedačka by byla historickou atrakcí i u nás, v Rakousku jsme zvyklí na poněkud modernější dopravní systémy, nicméně pro vyvezení kola nahoru postačuje.

Wurbauerkogel

Jörg z místní půjčovny ještě na vrcholu vysvětluje systém, kdy každá trasa má svou nájezdovou rampu, čím těžší, tím je rampa strmější a skok na jejím konci vyšší. Kdo sjede začátek, sjede to celé. Jednoduché a účinné.  

Tratě mají na Wurbauerkogelu hezky přírodní, žádné vyhlazené „flow“, pěkně kameny, pařezy, občas utržený kus svahu, nástrahy lesa se vším všudy. Naše sjezďáky se ale přes překážky přenesou bez zaváhání, není problém si občas skočit. A klidně by se tu dalo vydržet jezdit celé odpoledne.

traily pro všechny

Naše pouť ale musí pokračovat, protože na obzoru se kupí mohutná bouřková oblačnost. Stíháme se ještě zastavit na zmrzlinu v centru Windischgarstenu a pak začíná elektrická „časovka“ zpět do Hinterstoderu. Přes Rossleithen a Vorderstoder je to ještě 16 km a výživných 300 m převýšení, elektřina v bateriích spolu s elektřinou v temných mracích za námi nám však dává křídla. Stačí, aby mezi skalami zlověstně zahřmělo, a každý podvědomě zrychlí.  Závod s časem se nakonec daří vyhrát.

První provazce mohutné alpské průtrže mračen už pozorujeme z okna a celodenní výlet zakončujeme místními vyhlášenými noky se smrdutým sýrem (jak moc zavání, tak také moc dobře chutná). Musíme dát Marii za pravdu, že tolik zážitku v jeden den bychom zřejmě bez elektrické asistence v pedálech zvládli jen s krajním vypětím sil. Za menšího horka a s kratšími zastávkami na koupání a jídlo je však okruh naprosto vhodný i pro cyklistiku vlastními silami. Jen té odpolední bouřce se možná nepodaří ujet.

podzim je krásný…

Region Pyhrn-Priel

Jak se tam dostat: autem z Prahy na České Budějovice – Linz – Voralpenkreuz – exit St. Pankraz – Hinterstoder; 330 km, 4 h

Tip na ubytování: hotel Explorer, Freizeitpark 10, 4573 Hinterstoder; www.explorer-hotels.com

Bikeparky: Wurbauerkogel, Kühbergstraße 2, 4580 Windischgarsten; www.wurbauerkogel.at

koupačku po kole ještě stihnete…

Mapu naší výpravy najdete zde:

https://en.mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=14.2697174&y=47.6969814&z=13&rc=9g6Z9xM8J6jlaeFRlZ95VD5Wx35Z9g5oW3ZxmS-xM4xLmDPxMPC3girmTU9gnnAmCTfWn3l83F1gZ63503FidZ1d6G9gXx75XF9g6W7df5&rs=osm&rs=osm&rs=coor&rs=osm&rs=coor&rs=osm&rs=osm&rs=osm&rs=osm&rs=osm&rs=osm&rs=osm&rs=osm&rs=osm&rs=coor&ri=106563997&ri=24849331&ri=&ri=1005510912&ri=&ri=22584&ri=24626948&ri=24626180&ri=6748939&ri=24626238&ri=106551753&ri=92550742&ri=92550742&ri=92550742&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A121%7D&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&rt=&xc=%5B%5D

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *